JSOU TO TECHNOLOGIE VEHEMENTNĚ MĚNÍCÍ NEJRŮZNĚJŠÍ POLE PŮSOBNOSTI A ODVĚTVÍ LIDSKÉ ČINNOSTI; každý den hrají čím dál tím větší úlohu v běžném životě člověka, narůstající měrou pak určují způsob naší interakce s dalšími lidmi, zvyšují náš stupeň konektivity s vnějším okolím, s nímž nás dokonale propojují.
Nejsme schopni zcela, natož pak určitě, předpovědět, jakým bude svět (jací budeme my sami) za dvacet let.
Co však víme přesně je, že věda a technika budou plnit hlavní úlohu v probíhajících změnách ve světě časů příštích, zkrátka v budoucnosti. Uhodnout dopředu, čím se bude zaobírat dítě zítřka tedy nelze. Co však můžeme již nyní, je naučit jej osvojovat si nové, pracovat v kolektivu, vést samostatné projekty, orientovat se v tom, co je důležité, umět rozlišit podstatné od irelevantního.
Na základě odhadu INTEL se jeví, že množství nových profesí bude tak či onak spojeno s
programováním a roboTIkou. Problém nedostatku inženýrských kádrů, zlákání talentované mládeže pro obory přírodních a technických disciplín, společnost INTEL považuje za naprosto zásadní.
Jedna z klíčových misí dneška je naučit děti technologiím, implementace těchto technologií do procesu vyučování.
Člověk budoucnosti jest člověk, který se soustavně učí, mění se, adaptuje se… či se propojuje s robotem…
